Prosinec 2010

Boreliosa jako ukazatel cesty

17. prosince 2010 v 8:43 O mé životní pouti

Řadím se k těm,kteří berou nemoc jako dar.Jako zastavení na své cestě a nasměrování správným směrem.Často čtu v novinách- podlehla boji s rakovinou nebo vyhrála boj s rakovinou.To je ale špatný přístup k nemoci.Ona nepřichází ani jako trest ani to není náhoda.Nepíšu to jako člověk zdravý vitální,který jen šíří vyčtené moudrosti.I já jsem prošla těžkým obdobím,kdy jsem si myslela,že zemřu.Boreliosu od klíštěte jsem dostala jako zdravá žena,sportovkyně,a proto trvalo dlouho,než se u mě projevily první příznaky.Byla jsem přeléčena antibiotiky a dál jsem tomu nevěnovala pozornost,protože mi bylo dobře.Když jsem čekala třetí dítě,objevila se velká únava,kterou jsem připisovala starostem v manželství.Brzy jsem se zotavila a dělala jsem mnoho fyzické práce na zahradě i v lese.Po čtvrtém porodu jsem zkolabovala.Onemocněla jsem zánětem srdečního svalu.Měla jsem těžké záchvaty tachykardie a nervový třes z vyčerpání při každodenní práci v domácnosti.Musela jsem ulehnout a rodina mě zastala při práci.Začla jsem se zajímat o své tělo,brala přírodní léky a spolupracovala i s lékaři.Kromě protilátek v krvi,které se našli u rozboru mi ale lékaři nijak nepomohli.Bylo mi jasné,že já jsem jediná,která si může pomoci.Začla jsem jíst množství zelené stravy a hlavně přírodní antibiotika-česnek,cibuli,řeřichu a jiné natě i lístky bylinek ve volné přírodě.Imunitu jsem podpořila echinaceou,šípky a jinými planými plody obsahujícími vitamín C.Dozvěděla jsem se,že spirochety boreliosy produkují odpadové látky-jedy,které ničí oslabené vnitřní orgány.Zaměřila jsem se tedy na byliny čistící játra jako je ostropestřec,pampeliška,čekanka,štětka lesní.Jedla jsem mnoho medu,propolis a z 90% rostlinnou stravu.Při této léčbě jsem se soustředila na bylinky,ale zapomínala jsem na to,že moje oslabené srdce potřebuje být v klidu a mít radost.Chtěla jsem dokonce jít po pátém porodu za manžela do práce,protože on svoji roli živitele nezvládal.A tak nutně musel přijít konec našeho vztahu,protože jsem se neměla ráda.Manžel o nás nechtěl pečovat,všechno spočívalo na mě.Trvalo mi asi dva roky,než jsem pochopila,že i rozvod byl pro mě darem.Život s pokročilou boreliosou jsem přijala,přestala jsem dělat těžkou domácí práci a přijala jsem i fakt,že se nevrátím ke sportování.Naučila jsem mnoho energie načerpat z přírody a rozproudit energii přirozeným způsobem-intuitivním tancem,jak to dělají přírodní národy.Na své cestě jsem potkala několik lidí zabývajících se duchovní prací a s boreliosou.S úsměvem jsme se schodli na tom,že ona "nevyléčitelná" nemoc nás krásně zpomaluje.Vše má svůj důvod.Bez ní bychom chtěli spasit svět.Dnes vím,že boreliosa je pro mě ukazatelem cesty.Dostávám mnoho síly,abych předávala dál dary,které jsem dostala.Děkuju bohu i klíštěti za strastiplnou cestu poznání.