Když jsem se nastěhovala do Jištěrp,zdála se mi vesnička naprosto obyčejná a nezajímavá.V Jizerkách jsem měla mnoho překrásných míst,kam jsem si chodila odpočinout.Tady jsem ono místečko dlouho hledala.Jediná cesta do přírody vede v Jištěrpech na kopec Hořidlo.Jméno prý souvisí s ohni,které se v minulosti pálily na znamení a byly viděny až do Prahy.Je to nízký napůl zalesněný kopeček mezi vysokým vrcholem Sedlo a labskou nížinou.Na lukách roste množství bylinek a na vrcholu je nová rozhledna,která skýtá nádherný výhled na vyhaslé sopky Českého středohoří,řeku Labe,která se vine krajem jako stříbrný had,horu Říp,Ještěd,Máchův kraj...čarokrásné jsou západy slunce nad horami.Čím déle tu bydlím,zjišťuju,že mi ta procházka dodává energii,a tak chodím na ten kopeček téměř denně.Po cestě málokdy někoho potkám,ale mým přáním je,aby se o tomto místě dozvědělo víc lidí.Když budete vycházet z obce u ukazatele na rozhlednu,po pravé straně stojí v pastvině pro kravičky polorozbořený posed.Tam je stará studánka se zděným kamenným půlkruhovým otvorem,kterou se chystáme vyčistit.Ačkoli místo není nyní upravené,už teď je mi tam dobře.Mnoho lidí hledá relaxaci daleko od svého domova,ale může být docela blízko.Myslím,že každý člověk by měl skutečně zakořenit na místě,kde žije,neboť to je nyní to pravé místo,kde má tvořit.Je třeba to přijmout a najít si co nejvíce krásných věcí,aby tam mohl žít skutečně naplněný život.
V této rubrice se s vámi chci dělit o pohledy z Hořidla do kraje.
Studánka na pastvině
