Šťastní můžeme být všude

19. ledna 2012 v 8:38 |  O mé životní pouti
Když jsem odešla z milovaných Jizerek za láskou,netušila jsem,kolik sil mě bude stát zakořenění v novém kraji.Po odchodu mého manžela,kdy jsem zůstala sama s pěti dětmi, mi stále přicházela nějaká pomoc od přátel.Cítila jsem ale,že potřebuju pomoc každodenní-prostě mít partnera.Věděla jsem,že to bude znamenat odejít z místa,kde je mi dobře.Stále jsem na vykořenění z Jizerek pracovala.Používala jsem techniku přitahování toho,co chceme z vesmíru.Protože jsem vysílala zmatené myšlenky,splnil se mi ještě sen poznat Jizerky z druhé strany.Na faře nastaly velké problémy s vodou a já se musela rychle odstěhovat do penzionku u Hejnic.Jsem velmi šťastná,že jsem toto místo mohla poznat.Majitelka penzionku mi tam darovala pytel dřevěných korálků.Začla jsem se věnovat jejich navlékání,aniž bych tušila,jaký záměr se mnou bůh má.Po dvou měsících mentálního přitahování toho nejlepšího muže pro mě se objevil Vojta.Situace obou vyžadovala okamžité stěhování.A tak jsem po prvním setkání odjížděla s dětmi směrem na Litoměřice.Stesk po horách a mém dřívějším způsobu života byl obrovský,i když jsem si přitáhla všechno,co jsem chtěla.Pokračovala jsem v navlékání korálků a od začátku školního roku jsem je začla prodávat v mateřských školkách po kraji.Začla jsem poznávat Kokořínsko a České středohoří.Při svých cestách jsem objevila spoustu nádherných míst.Vykřikovala jsem radostí nad bylinkami,které v Jizerkách nerostly.Jakoby náhodou jsem poznala všechny hrady a jiná zajímavá místa.Spontálně jsem se zamilovala do tohoto kraje.Dnes se už mohu na fotky z Jizerek podívat bez bolesti.Neotáčím se zpět,hledím kupředu a vím,že žiju na správném místě.

Korálky-dárek od boha,který mi pomohl být šťastná.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.