Březen 2012

Svátky jarní rovnodennosti-Alban Eilir

29. března 2012 v 17:23 Lidové tradice a pohanské svátky
Vrcholná vláda kelstké bohyně Brigit,která vháněla vláhu do stromů a rostlin počátkem jara je na přelomu března a dubna.Zelené lístky prvních rostlin byly používané v pokrmech pro obnovení sil.Jedly se syrové,aby síla bohyně zůstala nezměněná.V březnu rozkvétají první stromy a keře.Vrbové kočičky jsou v období svátků již obalené zlatým pylem a ševelí včelím bzukotem.Tento příjemný vjem byl nazývaný zpěvem bohyně.Významnými kvetoucími keři byly trnka a hloh.Všechny trnité keře jsou zasvěceny bohyni.Trnité keře lemovaly plodná políčka a pastviny a chránily tak dobytek i úrodu před divokými zvířaty.Dříve se věřilo,že za hlohovím v lese se skrývaly i zlé astrální síly.Jen silní lovci,mudrcové a bylinkářky se odvažovaly sami v tato místa.Pohádka o Šípkové Růžence je vlastně pohádka o Hlohové Bohyni.Bohyně spí zimní spánek.Mladý muž se musí prosekat trnitým křovím,aby mohl políbit její rty.Pohádka, jak ji známe, byla přetvořena ze staré pohanské legendy.Symbolem činnosti bohyně byla také vrba ve svém expanzním růstu.Panenskost Bohyně symbolizovaly vrbové kočičky,které se nemění v plody.Vrbovými pruty byli lískáni chlapci i dívky,aby se jim zaručila plodnost.Ještě v nedávné době se z větviček sedmi stromů splétal věnec symbolizující moc rodícího se plodného období,který se spojil s bezovým křížem.Bez symbolizuje smrt zimy,otevřené podsvětí,z něhož vystupují rašící semena a mláďata zvířat.Jedná se o starý keltsko-germánský zvyk,kterým je nyní v křesťanství svěcením kočiček.Tyto kočičky i věnec se stavěly ve světnici do kouta,aby odháněly všechno zlé.Svěcené kočičky zaháněly blesky a krupobití,kdy se vhazovaly do ohně.Věnec na lískové holi se nosíval s procesím i kolem polí,kde zajišťoval dobrou úrodu.Dalším zajímavým rituálem bylo zbičování silného krásného chlapce,kterému se na hlavu vsadila trnová koruna.Byl to druh vybraný pro nejhezčí dívku ze vsi-panenskou bohyni.Oba se potom obebrali za trnové houští do říše duchů,kam směli jen čisté silné duše nebo prostě "bohové".Zbičování onoho mladíka pravděpodobně znázorňovalo jeho zocelení,nikoli výsměch jak je tomu známo z příběhu o umučení Krista.Kristova trnová koruna nemá tedy původ křesťanský.Proto je zřejmé,že prvky těchto rituálů se stále objevují v dnešních křesťanských pašijích.

Přirozená cesta ženy

28. března 2012 v 14:20 Zdravé ženství
Jistě jste se v poslední době setkali s pojmem měsíční ženy,ženské kruhy,ženská transformace...Jde o obrovskou vlnu probouzející se přirozené ženské energie.Vztah mezi mužem a ženou byl po staletí nemocný.Je tu spousta hluboko uložených zranění,ze kterých plyne zesměšňování ženského menstruačního cyklu i zpětná nenávist k mužům pro jejich nepochopení.Menstruace byla staletí něčím,co se nazývalo "ženskými problémy", pro co byla žena podřadná a nežádoucí či se s ní v tu dobu raději nemluvilo.Cykličnost žen je ve skutečnosti darem pro muže i ženu.Opakující se měsíční rytmus totiž transformuje tvůrčí energii žen,kterou poté mohou předávat mužům.Ženy totiž nerodí jen děti,rodí i myšlenky.Mnohé ženy si toto tajemství začínají uvědomovat a i muži začínají toužit po ženě jinak.Pokud žena probudí a procítí energie skryté v jejím lůně,stává se bohyní.Taková žena umí zacházet se svými zázračnými dary a může se také rozhodnout,jakému muži je předá.Smysl sexu se potom stává posvátným.Muž se stává vykonavatelem ženské posvátné tvůrčí energie.Stává se bohem,neboť bez něj by žena nemohla uskutečnit své myšlenky.A tak jsou obě pohlaví rovnocenná."Probuzený" muž se necítí být zneužitý,protože ví,že bez ženské intuice by nebyl schopen takového výkonu.Skutečně spokojený muž není jen tělesně uspokojený.Smysl radostného života muže je být úspěšný a oceněný.Podmínkou dokonalého vztahu mezi mužem a ženou je posvátná úcta k sobě samému i k tomu druhému.Je důležité objevit svůj dar a přijmout ho.Mnoho lidí se cítí být sexuálně či citově zneužíváno,protože neznají pravou úlohu muže a ženy.Menstruační cyklus ženy je věčně otáčející se kolo života.Žena se v době krvácení uchýlí do svého nitra,kde naslouchá své intuici.Poté vychází zpět ke svému muži očištěná a znovuzrozená.Tuto čistou novou energii mu předává prostřednictvím své lásky.A tak je žena stále jiná-její nitro se stále mění,je to její přirozenost.Jsem velmi šťastná,že se názor na měnící se chování ženy během cyklu proměňuje.Je na každé ženě,jak uchopí svůj dar,jak ho bude předávat muži i svým dcerám.Starší ženy,které již vyšly z kola cykličnosti se opět stávají přirozenými čarodějkami,kdy své intuici naslouchají stále a rozdávají svou moudrost.Je to dění,které tu bylo již dávno před Kristem a ke kterému se vracíme.Mnoho žen i mužů se otevírá této změně ve vnímání sexuálního života i obecného vnímání pohlaví.Chci uvítat tuto novou energii a mám radost,že moje tělo i mysl je stále více v souladu s rytmem mého nitra.




Moje dětičky

21. března 2012 v 13:45 Fotografie z mého života


Západ slunce nad horami-České středohoří

21. března 2012 v 7:31 Fotografie z mého života
Pohled ze západního svahu Hořidla na České středohoří

Zázraky v mém životě 4

16. března 2012 v 8:03

Můj nový život

Partner duše mi stále velmi pomáhal s potřebnými věcmi do domácnosti. Cítila jsem ale, že je velmi unavený. Jeho partnerka byla velmi smutná kvůli jeho emoční rozpolcenosti. Rád by se staral o obě ženy najednou. Emoční zmatek nám všem bral sílu. Nejvíce jsem se trápila já. Dávala jsem si vinu za jejich nestabilní vztah. S velkou bolestí v srdci jsem vztah s partnerem duše ukončila, aby vznikl prostor pro lásku k jeho partnerce. Po prvotním šoku se skutečně emočně plně připojil ke své přítelkyni. Vzápětí se u té ženy projevila vážná nemoc a partner duše o ni s láskou pečoval. Já zas byla schopná otevřít se novému vztahu s mužem, který mě odstěhoval. A tak si vlastně předali štafetu, kdy jsem vyměnila úžasného parťáka za jiného. Cítila jsem velkou boží lásku a přijala všechny změny, ač byly zprvu obtížné. Nikdy předtím jsem neměla vztah s ženatým mužem. Protože jsme v tu chvíli neřešili soužití, mohli jsme se spojit tam, kde to bylo možné. Důležitý je stav srdce, kdy jsme byli připraveni na novou lásku. Od začátku byl úžasnou oporou, stále mě uklidňoval a moudře radil. V tu chvíli jsem ještě nedokázala být zcela samostatná, ale začala jsem se to učit. Používala jsem v té době afirmace- přijímám s důvěrou všechno nové. Učím se s odvahou nové věci. Jsem samostatná a umím si opatřit dostatek peněz. Otevírám se novým zdrojům financí.

Vánoce plné pohody a lásky jsme prožili s mým novým přítelem. Dovezl mi svůj starší nábytek a začal se o nás starat tak, jak v tu chvíli mohl. Stali jsme se milenci i nestandartními partnery na dálku. Byl velmi něžný, moudrý a chápavý, uměl naslouchat. Působil pracovně v jižních Čechách a v Praze. Zval mě na místa, která měl rád. Sám hodně cestoval a přál i mě, abych prožívala více radosti. To pro mě znamenalo otevřít se novému způsobu života. Do té doby jsem měla pořád dojem, že bez hlídání dětí nemůžu nic. A že jsem slabá, nemocná a nemůžu vydávat moc energie. Ale to bylo jen mé přesvědčení. Měla jsem v plánu zakořenit v novém domově a najít si práci. Chtěla jsem se uklidnit a uzdravit po všech stránkách. Nic jiného se do mých snů zatím nevešlo. Paní, kterou jsem poznala před stěhováním, mi začala pomáhat spolu s několika známými, a tak se můj byt zaplnil potřebnými věcmi pro domácnost. Nebyly to již věci, které by se jinak ocitly na skládce odpadků. A tak se náš byt stával útulným.

Začátek roku probíhal v emočním zmatku mezi dvěma muži, což pro mě znovu bylo velkou zkouškou. Milovala jsem oba muže najednou, ale intimní vztah jsem měla jen s jedním z nich. Duchovního partnera jsem milovala duchovní vznešenou láskou a toho osudového vášnivou i něžnou mileneckou láskou. A tak jsem sice rozsekla trápení ve složitém vztahu s partnerem duše, ale přesto jsem se učila žít nestandardní vztahy. Cítila jsem se být v kůži partnera duše, kdy on miloval dvě ženy najednou. Měl pravdu, že v tom, že láska nebyla žádným hříchem. Takovému vztahu se dvěma muži jsem ale musela dát pevná pravidla. Dokázala jsem je dodržovat, a tak jsem nikomu z nás neubližovala. Muže jsem neseznámila a nenutila jsem je spolupracovat na pomoci pro mou rodinu. V tu chvíli jsem toužila zažít dobrý pocit z toho, že umím vydělat peníze a že mohu rozhodnout, za co je utratím. To znamená být zodpovědná za svůj život. Finanční dary se v minulosti vždy snoubily s nějakou emoční bouří. Přála jsem si dojít klidu. Pochopila jsem, že onen klid mi přinese finanční nezávislost, ke které jsem se pomalu přibližovala.

Svého přítele jsem vnímala jako osudového muže, kterého žena potkává přibližně ve čtyřiceti letech, kdy se skrze partnera může seberealizovat. Bývá to období, kdy žena již ví, čemu se chce věnovat. Byl mi velkou oporou, kdy mě učil spoustu nových věcí z finanční oblasti. Začal se mnou pracovat na úpravě knihy a učil mě znát různá tajemství ze světa financí a obchodu. Cítili jsme k sobě obrovskou přitažlivost a v milostné oblasti prožívali vrcholné okamžiky. Můj duchovní partner stále hledal smysl života. Stejně jako já měl nadšenou duši velkého dítěte. Nemohl mi být stabilní oporou, ale mohl být dobrým přítelem. Oba muži mi nárazově pomáhali tak, jak byli schopní. Učili se na sebe nežárlit a dát prostor tomu druhému. Vídala jsem se s oběma velmi zřídka. Můj osudový partner měl spoustu nevyřešených událostí z minulosti. Nebylo možné se spojit a začít něco společně vytvářet. Sice to bylo jeho přáním, ale já ho neustále držela na uzdě. Nepoznávala jsem se. Ještě v nedávné době jsem se s nadšením vrhala do velkých projektů v nadšení, že se moje osobnost může projevit. Rozdávala jsem se, abych poté volala o pomoc, protože jsem za svou práci nedokázala přijmout peníze. A tak jsem odmítla jít s ním bydlet do jižních Čech do kopců a obnovit velmi rozsáhlé zahradnictví. Moje děti potřebovaly klid a pocit bezpečí. Cítila jsem, že pro velký projekt potřebuji mít hodně peněz a umět je dobře spravovat. Nechtěla jsem se ničím takovým zabývat.

Pořád jsem chvátala s hledáním zaměstnání, protože jsem měla pocit, že se to ode mě vyžaduje. Můj partner mi pomohl pochopit, že mým zaměstnáním je péče o mou rodinu. Velmi výstižně mou práci nazval vedením malé firmy. Sám mohl pozorovat, jak nás negativní prožitky ovlivnily. Všichni jsme byli unavení z traumatických prožitků a potřebovali jsme se uzdravovat. Všechny dcery se s nadšením vrhly do nových vztahů s kamarády. Nejmladší holčička začala chodit do školky. Já jsem naopak pocítila potřebu samoty. Konečně jsem mohla vydechnout a schoulit se s úlevou ke svému srdci. Léčila jsem stará i nová zranění a odpouštěla všem, kteří mi ublížili. Musela jsem odpustit i sobě. Zároveň jsem děkovala těm, skrze které jsem mohla pocítit nepříjemné prožitky. Pochopila jsem, že konflikty neslouží k převychování člověka či prosazení své vůle. Jsou nezbytné k tomu, abychom procítili své potřeby a dali najevo svá práva. Samozřejmě nejsme na světě kvůli tomu, abychom stále bojovali. Dokud ovšem nedáme lidem najevo své názory, pořád se budeme střetávat s potřebou nápravy. Náš život se zklidní teprve ve chvíli, kdy již ostatní vědí, že se máme rádi. Toto zjištění u mě znamenalo otevřít znovu soudní spory kvůli neplacení výživného a připomenout otcům jejich povinnosti. Můj partner mě podnítil k přepracování části mojí knihy a tak jsem se znovu zabývala psaním, při kterém jsem se uzdravovala. Uklidnila jsem se a necítila jsem se provinile za to, že nechodím do práce.

Ve chvíli, kdy jsem začala nabírat sílu, rozhodla jsem se znovu pro vzdělávání. Nastoupila jsem do dalšího projektu od úřadu práce s cílem opět zkusit přípravu na podnikání. Můj osudový partner mi nabídl bydlení v Praze ve svém nájemním domě. Skrze něj jsem se mohla poprvé setkat se svou milovanou šamankou, která mě podporovala v těžkých chvílích. Skrze duchovního partnera jsem se spojila s duchovním mistrem, který potvrdil, že jsme dvě poloviny duše, která byla rozdělena na muže a ženu. V přítomnosti mých učitelů mi vibrovaly dlaně. Mistr mi vysvětlil, že se aktivují moje léčitelské schopnosti. Všichni mi nárazově pomáhali přibližovat se možnosti vydělávat peníze prací, která mě bude těšit. Opět se nedělo nic idylického a moje cesta nebyla umetená. Všechno si žádalo svůj čas. Byt v Praze nebyl připraven a musela jsem čekat na ukončení bouřlivého sporu s problémovými nájemníky. Naplno jsem se otevřela odevzdanosti. Nedávala jsem si podmínky, čím přesně chci vydělávat peníze nebo zda budu bydlet přesně v tomto bytě. Cítila jsem, že Praha je mi osudná. Přitahovala jsem útulný prostorný byt v klidné části města. Toužila jsem povídat lidem svůj příběh, chtěla jsem je všechny hladit a dát jim naději. První návštěva Prahy po dvaceti letech byla pro mě šokem. Vůbec se mi tam nechtělo, ale cosi mě hnalo vpřed. Cítila jsem, že se mi dostane velké pomoci. Opakovala jsem afirmace- Bydlím v krásném útulném bytě. Jsem úspěšná podnikatelka a vydělávám slušné peníze. Užívám si radostného života.

Myslíte, že se mi podaří naplnit další sny? O tom, zda jsem odešla do Prahy, si můžete přečíst v mojí knize a věřím, že se o mě dovíte i jiným způsobem.

Šťastná až do smrti?

Chci v tuto chvíli poděkovat za ty roky, které se zdály být jakoby nešťastné. Všechno jsem měla prožít pro růst své duše. Vím, že jsem se mnoho naučila, ačkoli jsem moc nechodila do práce a byla jsem doma s dětmi. Necítím se proto nikterak podřadná. Myslím, že vzdělaný či vysoce postavený člověk vůbec nemusí být opravdově moudrý. Moudrými nás činí přijetí vlastního života, tzn. nás samotných i těch, které potkáváme. Děkuju za všechny učitele, kteří mi přišli do cesty, ať to byly duše v lidském těle nebo bytosti pro nás neviditelné. Děkuju všem svým dětem za jiný pohled na svět, kterým mě léta obdarovávaly a stále obdarovávají. Děkuju všem lidem, kteří mi až doteď nějak pomohli. Děkuji rodičům, kteří mě připravili na můj největší životní úkol- naučit se být šťastná a tím zlomit prokletí v naší rodové linii žen. Děkuji svým partnerům a milencům, kteří mě učili znát mou hodnotu. Děkuji sama sobě, že jsem to nevzdala a pokračuji dál na této životní pouti.

Když se podívám zpátky na období, kdy jsem začala používat afirmace, vidím zřetelně, že můžeme ovlivnit jen něco ze své budoucnosti. Přijde mi, že můj život je plný karmických vztahů. A že události a osoby, které vídám, mě připravují na další setkání. Pokud mě někdo zaujme a myslím na něj, vzápětí do svého života přivolám někoho podobného. Ale není to tak, že jsem si toho člověka zcela svobodně přitáhla. Takže osoby, které máte potkat, stejně potkáte. Jde spíše o naše psychické nastavení, kdy se učíme ty lidi jinak vnímat. A tak osud jde změnit tak, že to, co přichází, vnímáme jinak, jako dar, ne jako další utrpení. A také je třeba stavět se jinak k minulosti, jít svobodní do dalších vztahů bez nenávisti a bolesti. Karmické vztahy je nutno prožít se vším všudy. Poznáte je podle prvotního zamilování do oné osoby, ačkoli je třeba stejného pohlaví. Jste prostě tou osobou okouzleni a toužíte po její přítomnosti. Duše se radují, že se zase potkaly a může dojít k vyrovnání, usmíření. Velmi brzy se z prvotního opojení může stát emoční boj, kdy se nechceme vzdát iluze, kterou jsme měli o druhém na začátku. Vysníme si, že chceme s dotyčným prožívat to a to a nechceme vidět, že jsme se sešli kvůli něčemu jinému. Přirozeně chceme prožívat jen ty příjemné prožitky. S osobami opačného pohlaví se těšíme na sex, romantiku a hlubokou lásku, s osobami stejného pohlaví se těšíme na souznění, pochopení, oporu. Když toho pak ten druhý není schopen, můžeme ho začít nenávidět, můžeme ho od sebe odstrčit, protože nesplnil naše očekávání. Nejsmutnější bývá, že nejsme schopni odpustit, rozcházíme se ve zlém s tím, že druhého už nikdy nechceme vidět. Dokonce někdy nejsme schopni o něm ani mluvit. Znám všechny tyhle pocity. Takovýmto myšlením si velmi ubližujeme a karmické pouto se nerozpustí.

Vyprávěla jsem vám o mém životě do věku třiceti devíti let, kdy jsem se učila být pravou ženou a také mít se ráda. Jsem již pravou ženou a mám se ráda? Jistě více než dříve, ale stále je přede mnou velký kus práce. Život se skládá z okamžiků a my nemůžeme zůstat stát v přítomnosti, abychom své štěstí pevně sevřeli v dlaních. Tedy toto období není pro mě žádným happyendem. Mou jistotou není žádný partner nebo milenec, ani sociální dávky. I kdybych vlastnila tučné konto nebo zámek, není to pro mě jistotou. Jediná naše jistota je totiž víra v sebe. Víra v to, že si dokážeme udržet hojnost, radost a lásku. A že toto všechno dokážeme přijímat odkudkoli a ne jen od jednoho vyvoleného prince. Pokud se princ rozhodne odejít z vaší blízkosti, přijde k vám láska ihned odjinud. Ihned si jí můžete dát sami. Otevřete se tomu, že to jde jinak, než jste byli zvyklí. Nemůžeme nikoho vlastnit, nemůžeme ovlivňovat něčí myšlenky nebo jednání, jenom ty svoje. Každou další myšlenkou utváříme svou budoucnost. Čím více láskyplných myšlenek vyšleme, tím bude náš život projasněnější. A opravdu důležitý je jen náš duchovní posun, naše uzdravení a probuzení. Tak uzdravujeme celou Zemi a předáváme dobré i svým potomkům. Léčivé afirmace jsou již denní součástí mého myšlení a neumím si život bez nich představit. Své poznatky jsem vám napsala velmi intimně a upřímně. Jsem jednou z vás, všechno prožívám stejně tak jako vy. Samozřejmě věci vnímám ze svého pohledu a stále dělám chyby. Pořád se učím a učím se ráda. Psala jsem pod vedením andělů, stále jsem se jich ptala, zda vše píšu správně a jen díky tomu mohu říci, že to, co předávám, může lidem pomoci.

Buďte šťastní!

Setkávání s přítelkyněmi v březnu 2012

15. března 2012 v 10:43
Rituál hopi ohně na uzdravení Matky Země,výlet vlakem do Jizerek,výstup na naši rozhlednu Hořidlo,posezení u bledulkové krásy a vykládání karet u mě doma.

Proč jsem začla vykládat tarotové karty

14. března 2012 v 8:20

Už od dětství jsem prožívala zvláštní duchovní prožitky,které jsem rodičům nesměla říkat,protože byli křesťané.Pokud jsem něco naznačila,mé setkání "s čímsi" bylo démonské či ďábelské.Věděla jsem ovšem,že i moje maminka byla obdařená větší duchovní vnímavostí,avšak velmi se svých schopností bála.Dnes vím,že se nebála démonů,ale sama sebe.Duchovní vnímavost a sklon k duchovním potřebám se dědí.Ne vždy jdou rodiče a děti stejným směrem,ale vždy je tam nějaká dědičná dispozice více se bohu otevřít a ukazovat jiným cestu.Moje maminka se rozhodla sloužit lidem jinak-prakticky potřebným a také učit je o křesťanské víře.Nějakou dobu jsem šla v jejích šlépějích,ačkoli v jiné církvi,ale pracovala jsem jako charitní pracovník,starala jsem se o kostel a rozhodla jsem se mít velkou rodinu(dnes mám 5 dětí).Po tom,co jsem se při svém pomáhání velmi vyčerpala,jsem vážně onemocněla.Byl to velký životní předěl,kdy se můj osud začal ubírat pomalu jiným směrem.Již několik let předtím jsem církevní učení chápala po svém,věřila jsem v inkarnaci a potkávala podobně laděné lidi.Byla to krásná bouřlivá setkání,která mě na mojí cestě velmi posouvala.Začla jsem chápat,že můj životní cíl je trochu jiný-pochopit,že se mám naučit mít ráda a předávat ostatním lidem,jak se to mohou naučit i oni.Vnímám to jako svůj největší životní úkol.Stále mám sklony příliš se rozdávat,pomáhat,ačkoli již do církve nechodím.Ale již jsem prohlédla začarovaný kruh,ve kterém se točila i moje maminka.Moc si přeju,abych moje děti naučila vážit si sami sebe a objevit každý svůj dar,proč přišly na svět.Od roku 2007 se věnuju internetovému poradenství,kdy se snažím pomáhat svými zkušenostmi.Je to práce,která mě velmi baví a přináší mi radost.Výklad karet jsem přidala nedávno,kdy jsem si ještě více přála být napojena na své duchovní průvodce.Je to jeden k krásných způsobů,jak mohu poznávat skutečnou pravdu o mé životní cestě a nechat se ještě lépe vést.Ráda komunikuju s lidmi a výklady vnáším do jejich života světýlko v těžkých rozhodnutích.Je pravda,že výklad někdy bývá bolestný,ale vždy je osvobozující.Necítím se být žádnou slavnou věštkyní,jsem nástrojem božím stejně tak jako jiný člověk je šikovný v něčem jiném.Necítím ale již také nutnost sloužit denně křesťansky lidem do roztrhání těla a na sebe zapomínat.Dělám to tak,že já se raduji a o svou radost se dělím s druhými.Vše nyní pro mě začíná od sebelásky v tom smyslu,že v každém člověku je boží světýlko a tak i já jsem nějak bohem a zasloužím si pro sebe to nejlepší.Ne jen půlku,ne jen co zbyde,ale opravdovou lásku,opravdovou radost,opravdové přátelství,opravdové partnerství,opravdově naplněné srdce...To samé přeju i vám.

Léčivá moc ovoce

12. března 2012 v 10:21 Léčivé potraviny
Hruška

Vařené hrušky pomáhají při žaludeční nevolnosti, syrové mají mnoho minerálních látek a méně kyselin než jablka. Jsou velmi vydatnou svačinou v čase žní. Hustá koruna osamělého stromu skýtala dříve v polích rolníkům vítaný odpočinek. Když se v domě narodila dívka, otec zasadil hrušeň. Placenta po porodu se zakopávala také pod hrušeň.

Pečené hrušky

Na pečení se hodí sladké vyzrálé hrušky, na vaření ty tvrdé bez chuti, kdy jim chuť dodáme kořením. Vyzrálé hruštičky rozkrojíme, odstraníme jádřince a slupkou dolů je dáme na plech. Posypeme je mandlemi a krátce zapečeme, až se dužnina rozpadá. Toto jídlo je zdravou energeticky vydatnou svačinkou, kdy dřeň vykrajujeme lžičkou.

Angrešt

Čaj z listů angreštu má protizánětlivé účinky. Plody zpevňují cévní stěny, pročišťují tělo, pomáhají při zácpě a chudokrevnosti. Pro velkou kyselost při žaludečních vředech angrešt nejíme.


Třešeň a višeň


Třešeň obsahuje antioxidanty, které odvádějí z těla jedy. Je to ovoce vhodné pro děti, protože obsahuje minerály vhodné pro růst kostí. Višně i s peckami se nakládají do lihu a jí se jako prostředek na žaludeční obtíže a zvracení. Ke stejnému účelu se používají naložené stopky z višní. Mírně projímají a pročišťují ledviny.

Domácí višňovka

1 a půl kila višní zbavíme stopek, dáme do větší láhve a zalijeme půl litrem čistého lihu. Přidáme skořici, hřebíček a vanilku. Láhev necháme stát 3 týdny a pak přecedíme. Svaříme půl kila cukru s litrem vody a smícháme se šťávou. Používáme jako životabudič při špatné náladě a ochablosti těla.

Broskev

Broskev léčí nervy a uklidňuje rozbouřenou mysl. Ve větším množství projímají. Ze semen se lisuje olej, který je dobrý na uklidnění citlivé pleti.

Maska na citlivou pleť

Pecky broskví rozbijeme a vyjmeme jádra. Ty umeleme najemno. Vzniklou kašičku smícháme s olivovým olejem, chvíli masírujeme a pak necháme půl hodiny působit.

Meruňka


Meruňka je ovoce, které léčí rakovinu. Je dobré si v jejich čas udělat posilující prevenční kůru. Léčí stres, chrání pokožku před spálením a posilují vlasy a nehty.


Moruše


Jsou tři druhy moruše rozlišené podle barvy. Bílá je mdlé chuti, černá nejchutnější. Toto ovoce je zdravé pro "cukrovkám", kdy snižuje hladinu cukru, pomáhají při nachlazení a podporují trávení.


Domácí morušová šťáva


Tímto způsobem je možné udělat šťávu i z jiného ovoce. Mám na mysli šťávu, která se potom ředí vodou. Šťáva z kyselého ovoce ovšem želíruje. Ve ¼ litru vody povaříme 1 kg cukru a přidáme 1 litr šťávy z moruší. Přidáme šťávu ze 2 citronů a nalijeme do sklenic. Ty pak sterilizujeme.


Švestka


Švestka je nejlepší ovoce na léčbu zácpy. Současně posiluje nervy a pročišťuje tělo. Švestková povidla jsou energetickou bombou. Pomáhají při podváze a navrací sílu slabým v zimním období.


Hroznové víno


Víno je velmi léčivé pro svou očistnou sílu. Je dobré dělat očistné kůry se šťávou nebo plody, kdy celý den nic jiného nejíme. Červené listy vinné révy léčí žilní onemocnění. Jadérka jsou proti rakovině, prosto je již příště nevyplivujte.

Druidské sběračské rituály

8. března 2012 v 10:07 Keltské léčitelství
Druidové ovládali magické rituály,kterými uměli oslovit ducha rostliny.Věřili,že právě napojení na duši rostliny uzdravuje,ne účinné hmotné složky.Rituály slouží i dnes k tomu,aby připravily lidskou psychiku na nadsmyslové vnímání.Např.sundavání jmelí bylo tak velmi vznešeným obřadem ranního rozbřesku,kdy se člověk nesměl ohlédnout ani promluvit.Rostlina byla odříznuta zlatým srpem či nožem do tkaniny.Ruka se jí nesměla dotknout.Navíc levá ruka byla vhodnější.Kněz vykonávající řezání jmelí byl většinou nahý-oděn čtyřmi větry s tváří obrácenou k východu.Druidové chodili v bílém rouchu bosí,jiní lidí si pomalovávali nahá těla,aby v nich duchové člověka nepoznali.Jmelí podávané v nápoji lidem i zvířatům mělo odstranit všechno zlé a přinést plodnost každému dílu.Druidové byli mistři času,znalci vesmírného řádu.Vnímali vzácné shody mezi měnící se zemskou,sluneční,měsíční a planetární energií a přírodou,která rostla a zanikala.A tak také věděli o tom,že postavení planet má velký vliv na léčivost bylin.Magické rostliny se vždy sbíraly v mezidobí.Tou dobou bylo právě vycházející slunce.Jaký rozpor se dneškem,kdy čekáme,kdy se z rostlin vypaří voda,aby lépe schly.Dalšími magickými dobami bylo pravé poledne nebo půlnoc.Staří bylináři praví,že poloha měsíce při sběru bylin musí být srpkovitá,tedy nikdy ne za úplňku.Plody se mají trhat naopak za úplňku,kdy obsahují hodně vody a potom na trhu i víc váží.I pro Kelty bylo novoluní velmi posvátné,kdy cítili moc přírody a vlastní intuice daleko silněji.Vzestupující měsíc vytahuje životní síly do květů a listů,sestupující měsíc je ukládá do kořenů.Sbírání bylinek se také měnilo během roku.Na jaře se hojně užívaly zelené byliny k pročištění těla,k získání nové energie a jedly se syrové.Svatojanské byliny se teprve začaly sušit do zásoby pro zimní období i pro rituály lásky a ochranu domu.Červen byl slavnostnostním počátkem sběru magických rostlin jako je třezalka,sporýš,popenec,pelyněk a jiné bylinky,které se používali s velkou úctou a v domě ponechávali u dveří či na oltáři.Dalším důležitým měsícem pro sběr bylin na sušení byl srpen-nazývaný Dny psa,kdy se uvolňovaly důležité vonné silice.Posledním říjnovým dnem sběr rostlin končil,neboť se završilo plodné období a duchové rostlin odešli do podzemí.Jediné jmelí se smělo v zimě sbírat,protože nepodléhá ročním cyklům ve zrodu a zániku,a proto bylo nazýváno lékem bohů.

Dub

1. března 2012 v 11:06 Keltské posvátné stromy
Duboví velikáni jsou známí svou majestátností a moudrostí našich předků.Právem se jim říká "stromoví králové".Ženskými královnami jsou lípy se svou mateřskou energií.Oba stromy byly dříve sněmovní-zasedala pod nimi vesnická rada a to se zachovávalo donedávna,kdy pod velikány vznikaly zahradní hospůdky a studny,kde se scházeli lidé.Dub často roste na rozsáhlých spodních vodách,a proto do něj často udeří blesk.Říká se,že má velmi blízko k nebi,je pln kosmické energie.Z toho také pramení jeho nedozírná moudrost a energie.Dříve byl spojen s bohem blesku-nebes,který byl králem bohů-králem bouře v lidském duchu a jeho osvícení.Každý keltský kmen měl svůj posvátný strom nebo dokonce háj.Náčelník seděl pod největším dubem s tváří k východu slunce.Místo bylo ohraničeno lístkovými pruty jako symbol prahu pozemského a nadpřirozeného světa.Dubovému bohu se obětovali různé potraviny a zvířata,aby otevřel stavidla moudrosti.V naslouchání bohům se pil posvátný nápoj obsahující mírně jedovaté rostliny,které převáděly přes práh světa bohů.Dub je mužským stromem,a tak v radě byli samí muži,vyjímečně byla přizvána žena,skrze kterou duchové promlouvali.V kole kolovala lísková hůl jako symbol pravdivé řeči.Pověst praví,že kulatý stůl pravdy,který užíval král Artuš, byl vyřezán z jednoho dubového kmene.I v době křesťanství se pod duby skládaly přísahy a konaly se tu výslechy,kde se směla mluvit jen pravda.Křesťané ovšem mnoho nádherných tisíciletých dubů vykáceli,aby zcela vyplenili "starou" víru.Keltové věřili,že tyto stromy podpírají oblohu a po jejich zhroucení se zřítil i celý svět do zániku.Jmelí rostoucí na dubu bylo posvátné.Bylo považováno za věčně zelený všelék,který nepodléhá ročnímu cyklu.Dřevo dubu bylo používáno k rituálům obou slunovratů.Hrdinové bývali věnčeni dubovým listím jako skálopevní mužové-bohové.Symbolizuje krále bojovníka,statečného a tvrdého,který se nikdy nevzdává.List a kůra dubu odvádějí vodu, snižují horečku,léčí vyrážky a stahují rány.Zastavují jinové expanzní bujení,užívají se v koupelích i čajích.Dub je nejsilnějším léčivým stromem při objímání kmenů.Procházka dubovým hájem obnovuje síly člověka,vrací mu pevnost ducha i těla.

Vrba

1. března 2012 v 9:46 Keltské posvátné stromy
Vrba je stejně jako bez černý prahový strom.To znamená,že se jí přisuzuje dar otvírat svět podzemní říše.Na znamení návratu jarní světelné bohyně Brigit vykvétají "kočičky", které se pak obalí zlatým pylem.Když se strom rozsvítí bzučícími včelami,vypadá to,jakoby sám strom jásavě zpíval.V přechodových rituálech ze zimy do jara se objevují jak pruty tak květy.Vrba nestojí jen na prahu temné říše boha Samaina a jarní bohyně Brigit,je i pojítkem mezi vodou a pevninou.Zimní říše je kryta pevnou vrstvou ledu, jarní říše ožívá vodou.Vrba byla považována za panenskou stejně jako bohyně,protože nenese žádné plody.Vrba je nádherný obraz rychle pučícího jara.Když dáte do vody její větvičky,třeba již druhý den začínají pučet lístky.Ulomené pruty vždy ihned v hlíně zakoření.Spojuje se s jinovou ženskou energií ve svém expanzi i zániku jako je to v měsíčních cyklech.Jak rychle roste,tak rychle odumírá,a proto jsou její kmeny různě pokroucené, duté a skýtají úkryt živočichům jako lůno matky.V době středověku byla vrba opředena mýty o čarodějnicích,s píšťalkami se prováděly různé obřady na zapuzení čarodějnic.Její pruty se používaly pro zachování panenství dívek na uchránění před chtíčem.Křesťané z vrby utvořili strom čisté panny Marie.Tyto obyčeje se zachovaly donedávna a nyní se vrací její pravý pozitivní význam.Kouzelné vrbové píšťaličky a jiné hudební nástroje z prutů dříve sloužily přírodním národům ke zcela jiným účelům.K otloukání píšťalek se dochovalo mnoho říkadel.Tak jako vrba dokáže rozradostnit dokáže i zesmutnit.Proutkaři tvrdí,že energie vrby dráždí lidi s narušenou psychikou.Středověká legenda praví,že Jidáš se oběsil na vrbě a Ježíš byl bičován vrbovými pruty.Vrba z toho byla tak smutná,až svěsila své větve v zármutku.Již dávno se její kůra používala na odvádění vody z těla a snižování horečky.V léčebnou silu vrby se dříve věřilo tolik,že nemocní k ní byly přiváženi,aby zde nemoc odevzdali.Malé děti nebo zvířátka se nechávaly uzdravit ve vrbových dutinách.Moc víry dnes znovu ožívá a duch vrby na vás stále čeká s otevřenou náručí.