Červen 2013

O rozčarování z "rychlé" lásky

15. června 2013 v 9:38 Partnerství jako lék
Již vícekráte jsem řešila těžkou životní situaci pomocí od muže. Předtím jsem vždy nějaký čas usilovala o samostatnost, nějak jsem jí dosáhla, ale nakonec jsem muže stejně potřebovala. Ač jsme se třeba domluvili na přátelství, někdy se to jakoby "zvrtlo", oddali jsme se lásce a pak přišla velká desiluze. Tento bolestný stav nás úplně položil a sebral nám všechny síly. Pokud je na milostném vztahu postavena existence, může dojít i k tragédii. Je jen málo těch, kteří chtějí ze zamilovanosti druhého jen těžit a zneužít jí. Většina z nás opravdu touží po lásce. Ovšem, co to vlastně ta láska je? Většinou toužíme hlavně po tom, aby se náš život projasnil, abychom začali znovu a lépe a s někým... Toužíme po tom, aby někdo ocenil naší hodnotu, abychom se cítili lépe prostřednictvím toho, že nás někdo miluje. Pokud neumíme nést zodpovědnost za svůj život a za svou minulost, druhý nám s tím nepomůže. K oněm tragédiím dochází, pokud podlehneme klamu, že minulost s novým vztahem prostě odejde nebo se sama vyřeší. Anebo dokonce, že všechno hmotné zabezpečení nám spadne tak nějak samo do klína, protože s láskou jde vše lépe. Pravda je jinde. Nejdřív se musíme naučit žít sami se sebou a potom si pomalu zvykat na přítomnost druhého. Musíme také počítat s tím, že ten druhý nám bude ukazovat, kde se máme změnit. Toho druhého je totiž třeba přijímat jako učitele a ne spasitele svého života. K rozčarování z rychlé lásky dochází proto, že jsme v nadšení ze sebe vydali mnoho energie. Pak přichází deprese, kdy se nám zdá všechno naše konání zbytečné. Ve skutečnosti láska není jen ten harmonický vztah, kdy druhého přijímáme se vším, co v sobě má. I v tom tkz. trvalém vztahu jsou různá období, kdy se té harmonii vzdalujeme a zas přibližujeme. Láska je s námi stále, i když jí silně vnímáme skrze druhého a i když se cítíme osamělí. V období zamilovanosti můžeme vidět své krásné dary, které jsme předtím nebyli schopní dát najevo. Učí nás to znát svou hodnotu, neboť my všichni jsme opravdu úžasné bytosti. A když vztah skončí, láska je také pořád s námi. Vstřebávání vrcholných prožitků lásky znamená posun-pokrok v duchovní oblasti. Můžeme se k tomu dostat jen s onou láskou. Pokud totiž to staré nepřijmeme, nemůže přijít nic nového. Takže vždy, když se rozhodneme pomoci nebo pomoc přijímáme, buďme připraveni na velké výzvy života, které skrze toho druhého zákonitě přijdou. Budte připraveni učit se a učte se rádi.